...tak takhle nějak jsem reagoval, když jsem před pár lety narazil na jeden z prvních blogů. Nebyl to samozřejmě první blog vůbec, ani v Čechách, natožpak ve světě. Prostě to byly první stránky toho typu, na které jsem narazil.
Marně jsem tehdy přemýšlel proč to ten člověk dělá, co ho na tom baví. Přišlo mi to jako zvláštní forma exhibicionismu, jako by si člověk postavil na rušné křižovatce bednu od mýdla a založil si vlastní Hyde Park. Řekl jsem si (a jemu taky) "..dáme tomu rok nebo dva, ono vás to, panáčku, brzy přejde." Omyl, samozřejmě... Honza válí kotrmelce dodnes, dokonce skupinově, je prý "young primitive". Takže smekám, pane, dodatečně se omlouvám a máte u mně pivo :)
Od té doby jsem všelijakých blogů "objevil" spousty, zjistil, že píší po virtuálních zdech i moji kamarádi, známí, ba dokonce i (ó hrůzo!) příbuzní. Že někdo píše jen tak pro pobavení, jiný křičí do tmy, nebo se svěřuje voláním do internetového prázdna. A začal jsem ty blogy číst...
To proč se ale pořád nějak vracelo, já se k tomu pořád vracel v hospodě i ve střízlivých (ehm) rozhovorech, až jednomu homo bloggus došla trpělivost a řekl mi, ať nekibicuju a zkusím si to sám. Vždycky jsem byl pro pokusy na lidech, tak proč ne na sobě, že? :c)
Nevím sice, o čem budu psát, ani jak často, ale to mně samozřejmě nezastaví. Ani to, že mi chybí styl, gramatické zázemí i cit pro jazyk český. Takže začněmež, a komu se to nebude líbit, ať si... Alt+ F4! :-P
Žádné komentáře:
Okomentovat